MHD Třebíč v letech 1991 - 1996

26. července 2010 v 10:55 |  Z historie MHD Třebíč
Rozhodl jsem se sepsat do tohoto článku své vzpomínky z třebíčské MHD, na různé drobné změny linkového vedení, dočasné uzavírky ulic a objížďky, a trochu snad i na samotné autobusy.

V naprosté většině jde ale jen o vzpomínky uložené jen "v hlavě", a je možné, že si to nepamatuji přesně. Věci, u kterých si nejsem tolik jistý, uvádím s otazníkem. Jistě také nejde o úplný výčet všech událostí, které se v dané době staly.

I proto uvítám jakékoliv upřesnění, doplnění nebo komentář k tomuto článku.


Moje vzpomínky, co se týče městské dopravy v Třebíči, začínají přibližně v roce 1991. Tehdy již byla krátce po otevření Samešova ulice, přes kterou začaly jezdit linky č. 3 a č. 8. Linka č. 3 tehdy jezdila, stejně jako linka č. 6, v obou směrech. Ke změně, kdy linka č. 3 začala jezdit pouze "po směru hodinových ručiček" a linka č. 6 "proti směru", došlo pravděpodobně na začátku roku 1993, stejně jako k zavedení nástupu cestujících pouze předními dveřmi (?)
Jestli si to pamatuji správně, tak ale jeden ranní protisměrný spoj linky č. 6 ještě nějakou dobu jezdil dále, a byl zrušen o něco později.
Jeho zrušení pak znamenalo i likvidaci zastávky Týn, Jednota pro směr jízdy dolů do Týna. Stejně tak tím pádem přestaly autobusy městské dopravy obsluhovat zastávku Sýpky ve směru z centra města, ale tato zastávka zůstala zachována pro linkovou dopravu do okolních vesnic, a existuje dodnes.

Nejsem si tím jist, ale nejezdila v té době o víkendech linka č. 4 až na zastávku Palackého, a nepoužívala se později zrušená zastávka Týn, Jednota právě i pro linku č. 4?
Jinak si ale pamatuji pro linku č. 4 konečnou buď u hotelu Atom (v pracovní dny dopoledne), a jinak v Týně, kde tehdy stávala vedle vozovky samotného obratiště plechová bouda.

Stejně jako u linky č. 6, stejně tak nebyly zrušeny všechny spoje linky č. 3, jedoucí ve směru "Nové Dvory - Týn - Podklášteří". Zůstaly zachovány spoje jedoucí v trase Atomhotel - Týn - Komenského náměstí - Za rybníkem.

Jednou z mých prvních vzpomínek je i příjezd jednoho autobusu staršího typu (pravděpodobně šlo o Karosu typu "Š" do jedné ze zastávek, muselo to být ale krátce před jejím vyřazením, protože to je jediná moje vzpomínka na tento typ vozidla. SPZ toho autobusu byla snad TR 32-32, nebo TR 32-33 (?)

Od té doby si v provozu pamatuji jen starší typ Karos (731/732?) a kloubové "harmoniky" značky Ikarus. U Karos si pamatuji černé hladké potahy sedadel (když bylo venku horko, tak byly velmi horké), světelná oznámení "nevystupujte" (nebo "nevystupovat"?) nade dveřmi v interiéru a "nenastupujte" nade dveřmi z pohledu zvenku (oznámení "nenastupujte" po zavedení nástupu pouze předními dveřmi prakticky ztratilo smysl).
Tlačítka sloužící pro zastavení tehdy byla umístěna pouze na stropě autobusu - ne, jak tomu je dnes u většiny autobusů, které mají tlačítka i u dveří nebo na bočnicích - což bylo nevýhodné zejména pro lidi malého vzrůstu.

Samotnou signalizací zastavení bylo v interiéru autobusů buď světlo červené barvy v prostoru nad čelním sklem, anebo světelná "tabulka" s nápisem "zastavíme", která byla umístěna nad přepážkou za sedadlem řidiče.
Uvnitř té tabulky pravděpodobně bývaly dvě žárovky, takže někdy když fungovala jen jedna z nich, tak to vypadalo tak trochu tak, že jakoby svítilo pouze oznámení "tavíme", nebo naopak "zasta". :-)

Někdy v roce 1991 nebo 1992 došlo k přejmenování některých třebíčských ulic. (Již v předstihu bylo hlavní třebíčské náměstí přejmenováno z Gottwaldova náměstí (zpět) na Karlovo.) Některé změny názvů ulic se dotkly i změny názvů zastávek: Z Engelsovy se stala Demlova, z Náměstí osvobození Václavské náměstí. Místo ulice a zastávky Kurta Konráda vznikla ulice a zastávka Kubišova, ulice Julia Fučíka se přejmenovala na Bráfovu.
Stejně tak Gagarinova na Benešovu, Koněvova na Modřínovou (zde si ale nejsem jist, jestli ke přejmenování nedošlo dříve, než ke zřízení zastávky v této ulici?) a Bohumíra Šmerala na Cyrilometodějskou.
Ulic, kde došlo ke změně poněkud "socialistického" pojmenování na jiné, bylo v Třebíči více. Zde uvádím jen ty, jejich přejmenování se dotklo i změny názvu zastávky.

Naopak ale tehdy došlo ke změně názvů několika dalších zastávek, které nebyly pojmenovány podle ulic, ale podle nedalekých podniků.
Proto se zastávka OSP přejmenovala na U lípy, zastávka ZK ZGK (= Závodní klub Závodů Gustava Klimenta) na U kapličky; ke přejmenování muselo dojít i v případě zastávky Borovina, BOPO, ale tam si na původní název nepamatuji (snad právě Závody Gustava Klimenta?).
Kromě toho došlo ke změně názvu zastávky UP závody na Tusculum.

V tehdejší době ale znamenalo přejmenování zastávek pouze změnu údajů v jízdních řádech, protože na zastávkových stojanech nebyl název zastávky uveden. Většina zastávek tam měla napsáno pouze "zastávka". Výjimkou byla zastávka Benešova ve směru z centra, zastávka Sýpky ve směru do centra, a snad i (později zrušená) zastávka Týn, Jednota ve směru do Týna. Tyto tři zastávky měly stojan jiný, bylo na něm uvedeno "místní doprava".

Až asi v roce 1994 začalo docházet k instalaci cedulek s názvem zastávky. Cedulky byly upevňovány mezi dvě "nožky" zastávkového stojanu.
Nepamatuji si ale, jestli tyto cedule byly upevněny na všechny zastávky; některé z nich také na svém místě dlouho nevydržely, snad je někdo násilně strhnul (?).

Ve většině zastávek byly v té době plechové "boudy" s dřevěnými sedačkami. Do dnešní doby se na svých místech zachovala již jen menší část těchto plechových čekáren.

První polovina 90. let s sebou také přinesla několik výluk a objízdných tras.

Někdy v roce 1992 nebo 1993 došlo k výstavbě nové části Hrotovické ulice, která znamenala i výstavbu nového napojení u křižovatky s Průmyslovou ulicí (u zastávky U lípy, tehdy možná ještě nesoucí název OSP).
Hrotovická ulice byla v tom místě asi několik měsíců uzavřena, automobily jezdily objížďkou přes Znojemskou a Spojovací ulici.
Autobusy linky č. 4 tudy přirozeně také nemohly jezdit. Pamatuji si, že linka č. 4 v tu dobu dočasně používala zastávku Znojemská naproti hotelu Alfa, která běžně slouží jen pro linkovou dopravu. (Kudy ale jela linka č. 4 mezi zastávkou Hrotovická a zastávkou na Znojemské? Snad Okrajovou ulicí?)

Na jaře roku 1995 byla z důvodů opravy vozovky uzavřena Březinova ulice, přes kterou tehdy jezdívaly všechny spoje linky č. 1 i linky č. 2. Jak se ale řešila objízdná trasa, si bohužel nepamatuji (napadá mě snad opět Okrajová ulice, ale to spíš jen hádám).

Dlouhodobou uzavírku přinesla výstavba "západních" ramp silničního nadjezdu u nemocnice. V červnu 1995 došlo k uzavření železničního přejezdu u nemocnice pro všechna vozidla, protože za ním začala právě výstavba těchto ramp. Přejezd byl od té doby použitelný pouze pro pěší.

Automobilová doprava používala jako náhradu jednak Znojemskou ulici, jednak ale v tu dobu již pravděpodobně fungovaly dvě "východní" rampy tohoto nadjezdu, umožňující spojení ve směru ze Sportovní ulice na Hrotovickou.

Autobusy MHD začaly kvůli této uzavírce jezdit Nádražní ulicí a podjezdem pod vlakovým nádražím (předtím, minimálně v letech 1991 - 1995, jezdily všechny autobusy MHD výhradně okolo nemocnice). V tu dobu byla také zřízena zastávka Nádražní, jako náhradní za nedalekou Bráfovu.

Linka č. 1 jezdila přes zastávky Nádražní - Březinova - Hrotovická - Okrajová - Demlova.
Linka č. 2 jezdila přes zastávku Nádražní, její další zastávkou již byla zastávka Křížkovského (tzn. její pravidelná zastávka i v bezvýlukovém provozu).
Linka č. 4 jezdila přes zastávky Nádražní - Březinova - Hrotovická - U lípy.

Zastávka Hrotovická byla přemístěna z jejího původního místa na "staré" Hrotovické ulici, z prostoru před křižovatkou s Kosmákovou ulicí, "za roh", právě na začátek Kosmákovy ulice.
Nedaleká zastávka Kosmákova tehdy nebyla vůbec obsluhována.

Nepamatuji si, jak byla vedena linka č. 8, ale těch možností moc není - pravděpodobně měla v této oblasti stejné zastávky jako linka č. 4.

Obsluha zastávky Nemocnice byla v prvních měsících uzavírky prováděna zvláštní linkou bez číselného označení, která jezdila v trase Karlovo náměstí (kde měla zastávku společnou s linkou č. 9 do Poušova a linkou č. 8 na Samešovu) - Nemocnice.
Pravděpodobně od 1. 1. 1996 byla tato linka zrušena a obsluha zastávky Nemocnice se prováděla závlekem linky č. 2.

Na podzim roku 1995 byl také po dobu několika dní uzavřen železniční přejezd v Borovině u větrníku. Autobusy MHD i další doprava se odklonily přes Libušino údolí.
V původním oznámení této uzavírky bylo, že linky 1, 3, 5, 7 i 9 mají bez náhrady zrušeny zastávky Sucheniova, U kapličky i Revoluční. Nakonec ale linka č. 1 snad zastávky Revoluční a U kapličky obsluhovala, číslo této linky bylo na papírech s oznámením o výluce přeškrtnuto.

Asi na jaře 1996 byla opravována také ulice Křížkovského. Linka č. 2 jezdila Šafaříkovou ulicí.

Po několik měsíců roku 1996 byla také uzavřena Jelínkova ulice. Zastávka Atomhotel v tu dobu nebyla obsluhována. Náhradní zastávkou byla zastávka v ulici U studánky, v úrovni Polní ulice.

Koncem srpna roku 1996 byly dokončeny "západní" rampy nadjezdu u nemocnice, čímž vzniklo nové napojení Hrotovické ulice ve směru z centra, hlavní silnicí I/23 přestaly být ulice Cyrilometodějská, Smila Osovského a Bedřicha Václavka, ale staly se jí ulice Bráfova a Sportovní, které se od té doby staly i hlavními silnicemi na křižovatkách s ostatními komunikacemi (do té doby byla na křižovatce na Masarykově náměstí Bráfova ulice vedlejší silnicí a naopak ulice Bedřicha Václavka byla hlavní silnicí). Zastávka Hrotovická byla přemístěna na novou komunikaci nedaleko mostu nad železniční tratí. Původní železniční přejezd byl zcela zrušen (že se jednalo o nerozvážný krok, o tom svědčilo i to, že v těch místech lidé nadále "načerno" přes koleje přecházeli, aby si zbytečně neprodlužovali trasu; nakonec byl ve stejných místech na počátku roku 2003 přejezd obnoven, ovšem tentokrát pouze pro pěší).

Okolo nemocnice tedy mohly znovu začít jezdit i autobusy MHD, ale nevrátily se tam všechny.
Linka č. 1 a asi i linka č. 8 zůstaly v Nádražní ulici (což by ale znamenalo, že zastávka Okrajová byla v provozu i nadále, zatímco zastávka Znojemská - tehdy fungující pouze jako jednosměrná pouze ve směru od Polikliniky směrem na Karlovo náměstí - byla nadále bez obsluhy MHD?).

1. září 1996 začala také fungovat nová základní škola, která je dnes známá jako ZŠ Na kopcích.
Zpočátku ale měla název ZŠ Brněnská. Stejně byla pojmenována i zastávka, která snad v té době nedaleko této školy, na Modřínové ulici u nejnovějších třebíčských panelových domů, tehdy vznikla. Autobusy jedoucí mezi zastávkami Modřínová a Samešova tam jely závlekem, otáčely se až na samém konci Modřínové ulice na obratišti vybudovaném z panelů. Tehdy tam zajížděl snad jen každý druhý spoj linky č. 3.
Nevím, ode kdy tam začala jezdit i linka č. 6, jestli to bylo už od začátku existence zastávky ZŠ Brněnská, nebo až o něco později.
S určitostí si ale pamatuji, že na podzim roku 1998 už linka č. 6 jezdila právě přes zastávku ZŠ Brněnská, a nikoliv tedy přes zastávku Dřevařské závody, jako předtím.

Ve druhé polovině roku 1995 spatřil světlo světa návrh změny linkového vedení třebíčské MHD. Mělo jít o poměrně výrazné změny.

Linka č. 2 neměla jezdit přes Karlovo náměstí. V oblasti sídliště Hájek neměla mít jednu konečnou zastávku, ale měla se otáčet průjezdem zastávek Týn - Marie Majerové - Poliklinika Hájek - Atomhotel - Augustýna Kratochvíla - Benešova - Míčova - Hřbitov - Týn.
Linka č. 3 neměla jezdit v pracovní dny dopoledne.
Linka č. 4 se měla v oblasti sídliště Hájek otáčet průjezdem zastávek Dřevařské závody - Augustýna Kratochvíla - Benešova - Míčova - Generála Svobody - Poliklinika Hájek - Atomhotel - Dřevařské závody.
Pro linku č. 5 platilo totéž co pro linku č. 4, jen s tím rozdílem, že mezi zastávami Míčova a Generála Svobody měla jet závlekem přes Hřbitov.
Linka č. 7 měla změnit trasu na Ptáčov - Poušov s tím, že mezi Karlovým náměstím a Poušovem mělo jezdit jen několik málo spojů (počet podobný počtu spojů linky č. 9 jedoucí do Poušova).
Pod označením linky č. 9 měla jezdit linka z Karlova náměstí do zastávky Nemocnice (kterou tehdy z důvodu dlouhodobé uzavírky neobsluhovaly linky č. 1, 2, ani č. 4).

Možná mělo dojít i k nějakým změnám u ostatních linek, ale to si nepamatuji.

Nakonec tyto změny realizovány nebyly a nový jízdní řád platný od 1. 1. 1996 žádné převratné novinky nepřinesl. Snad možná s výjimkou zdražení jízdného z 3 Kč (1 Kč u dětí do 15 let) na 5 Kč (2 Kč u dětí do 15 let). V té době se ještě jízdné platilo pouhým vhozením příslušného obnosu peněz (bez možnosti vrácení přeplatku) do kasičky, která byla umístěna vedle řidiče. Jízdenka se nevydávala.

Myslím, že právě tehdy se na nově vytištěné a vylepené jízdní řády napsala i prosba "Nenič mne, sloužím všem!".


Původně jsem předpokládal, že do jednoho článku sepíšu všechny vzpomínky od toho roku 1991 až dodnes. Nakonec jsem se ale rozhodl publikovat v jednom článku pouze období let cca 1991 - 1996. Na popis dalšího období si udělám čas a chuť někdy jindy. :-)

Znovu zopakuji to, co jsem napsal na začátku - vítám jakékoliv doplnění, upřesnění tohoto textu v podobě komentáře pod tímto článkem, popřípadě v podobě "zprávy autorovi" nebo mailem na mou adresu autobusytrebic@seznam.cz .

Stejně tak uvítám jakékoliv informace o linkovém vedení, typech autobusů, dočasných objížďkách atd., které byly v třebíčské MHD v 70. - 80. letech, protože z této doby si (z tohoto pohledu bohužel, jinak naštěstí) nic nemohu pamatovat, avšak zajímám se o to, například z pohledu rozvoje sítě třebíčské MHD v návaznosti na výstavbu panelových sídlišť nebo přestavbu centra města.

Předem děkuji za spolupráci.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama