Dávné úvahy o zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči

9. ledna 2011 v 21:28 |  Z historie MHD Třebíč
Když jsem do tohoto článku sepsal své vzpomínky z provozu třebíčské MHD z první poloviny 90. let, vynechal jsem jednu důležitou věc, která do této doby časově patří.
Jde o plánované zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči.

O někdejších plánech na výstavbu trolejbusového systému v Třebíči najdete informace pod těmito odkazy:
(studie z roku 1991, obsahující velké množství detailních informací. Na posledních stránkách dokumentu je navíc uveden i seznam třebíčských ulic, které byly v roce 1991 přejmenovány.)

"Mimopražská trolejbusová archeologie" na stránkách trolejbusyvpraze.net + fotoreportáž z Třebíče (Základní (v některých případech ne zcela přesné - své připomínky k obsahu článku jsem napsal sem) informace + fotky pozůstatků plánovaného trolejbusového provozu, na stránkách mapujících někdejší trolejbusový systém v Praze, ale i současnost nejen pražské MHD)
Do pozůstatků, které odkazovaný článek neuvádí, bych přidal i připravené zálivy pro zastávku před fotbalovým stadionem HFK Třebíč (tady), kudy měla podle plánů jezdit jedna z trolejbusových linek.

K uvažovanému vedení trolejbusových linek mě napadá souvislost s pozdějším návrhem změny linkového vedení autobusových linek, která byla vypracována v roce 1995 (ale nikdy nebyla realizována), a která také počítala s tím, že by linky č. 4 a č. 5 neměly v oblasti Nových Dvorů nebo sídliště Hájek žádnou konečnou zastávku, ale že by tuto oblast projely "okružní jízdou" a plynule pokračovaly zpět směrem do centra města.

V textu studie jsou uvedeny i konkrétní zastávky, kde měly jednotlivé trolejbusové linky zastavovat. Zajímavé je, že zastávka na Míčově ulici je zde uvedena jako zastávka s názvem Dukovanská. Nejsem si jist, jestli se zastávka Míčova opravdu dříve (do začátku 90. let) jmenovala Dukovanská (?) Dále je zde uveden název zastávky "Velkomeziříčská", čímž je pravděpodobně míněna dnešní zastávka Samešova.
Ve studii je dnešní Samešova ulice označena jako "Nová Velkomeziříčská", což naznačuje, že v době vypracování studie (2. polovina roku 1991) tato ulice ještě nebyla otevřena, anebo alespoň zatím neměla název a nejezdily tudy linky č. 3 a 8. Nasvědčovala by tomu i skutečnost, že linka č. 3 má ve studii jako (v červnu 1991) aktuální stav uvedenu trasu Atomhotel - Borovina, nikoliv Karlovo náměstí - Atomhotel - Karlovo náměstí.

Zatímco zastávky nesoucí název podle ulic jsou ve studii z konce roku 1991 uvedeny již pod novým názvem (ten starý je uveden jen v závorce), zastávky nesoucí název podle podniků, u kterých se nacházely (OSP, UP závody), zde mají ještě starý název (dnes se tyto dvě zastávky jmenují U lípy a Jitona).
Nová zastávka měla být zřízena i na Míčově ulici mezi Hřbitovem a křižovatkou s ulicí Kapitána Jaroše, její (snad jen pracovní) název je v projektu uveden jako Komunikace "B".

Jako jednu z potřebných úprav studie uvádí zřízení zastávkového pruhu v zastávce U kotelny. Zastávkový pruh pro směr jízdy od nemocnice k poliklinice (patrný v levé části této fotky) byl zřízen už v 1. polovině 90. let, dost možná v době, kdy tudy linka č. 4 z důvodu výstavby napojení nové části Hrotovické ulice u křižovatky s Průmyslovou ulicí, dočasně nejezdila.

V jízdních řádech linek č. 4 a 5, které měly jezdit v oblasti sídlišť Nové Dvory a Hájek okružní trasou, je uvedena i zastávka Marie Majerové. Protože však tyto linky neměly samotnou ulicí Marie Majerové vůbec jezdit, měla vzniknout nová zastávka, a to na dolním konci ulice Kapitána Jaroše, před základní školou.

V oblasti sídliště Na kopcích (kde se tehdy teprve začínaly stavět panelové domy, které se staly posledními paneláky, které byly v Třebíči postaveny; sídliště tehdy bylo nazváno jako "sídliště Brněnská") měly existovat dvě autobusové zastávky. Nakonec tam byla zřízena jen jedna zastávka, která ale měla v letech cca 1996 - 2002 (do doby vybudování nové smyčky na západním okraji sídliště) zastávkové stojany v obou směrech. Ale pokud si dobře pamatuji, tak autobusy, které tam jezdily závlekem linek č. 3 a 6, zastavovaly pouze u jedné ze zastávek, a to u té, která stála na stejné straně, jako panelové domy.

V místě původní zastávky ZŠ Na kopcích (resp. tehdy ještě "ZŠ Brněnská") jsou dodnes zastávkové zálivy (i když už slouží jinému účelu - pro parkování aut) v obou směrech jízdy - viz např. fotomapa (prostor zastávek jsem ohraničil červeně).
Zajímavé je i srovnání s fotomapou z roku 2002 nebo 2003**, kde je ještě znatelné torzo bývalého provizorního obratiště (v pravém okraji obrazovky), křižovatka ulic Modřínové a Samešovy ještě bez kruhového objezdu (v levém okraji obrazovky; k výstavbě kruhového objezdu došlo koncem srpna roku 2003), ale již dokončeného průtahu Rafaelovou ulicí (otevřen na přelomu července a srpna roku 2002) a už s existující smyčkou + přemístěnou zastávkou "ZŠ Na kopcích".

V oné studii z roku 1991 je možné nalézt kromě linkového vedení i uvažované intervaly jednotlivých linek, se kterými bylo počítáno po dokončení výstavby celé sítě, což mělo nastat v roce 2010.
Například pro čtvrť Týn, která se během posledních 20 let změnila z "vesnice" na plnohodnotnou městskou část se supermarketem, novými bytovými i rodinnými domy, obchodní zónou "Na nivkách", pečovatelským domem a domovem důchodců (vše si žádá i větší nároky na obsluhu MHD) by dnes stejně byla jediná trolejbusová linka s intervalem 22,5 minuty ve špičce a 45 minut mimo špičku nedostatečným spojením, takže by pravděpodobně musel být původní projekt v tomto ohledu pozměněn.
Od počátku 90. let naopak spíše poklesl význam Průmyslové čtvrti v Domcích, takže provoz trolejbusových linek, které měly jezdit s čísly 2 a 6, by možná nemusel být tak častý, jak se v projektu plánovalo.

V souvislosti s výstavbou trolejbusové sítě mělo také dojít k výstavbě nových komunikací (spojka ulic Revoluční a Fibichovy přes prostor dnešního fotbalového hřiště; dále spojka ulic Modřínové a Benešovy, jejíž plánovaná výstavba se v roce 1998 (která už ale neměla souvislost s trolejbusy, protože tento projekt byl v té době již "pasé") setkala s odporem některých občanů, kteří argumentovali snížením bezpečnosti žáků ZŠ Benešova, protože nová silnice měla vést v těsném sousedství školy (spojka nakonec nikdy postavena nebyla; na rozdíl od dvou domů na Modřínové ulici, sousedících se ZŠ Benešova, jejich stavba byla rovněž předmětem kritiky s argumentem ztráty odpočinkové plochy se zelení, a také, že do některých tříd ZŠ Benešova půjde kvůli nově stojícím domům méně světla); a také spojka Sucheniovy a Bartuškovy ulice, jejíž výstavba by znamenala zbourání některých domů na Kanciborku.
Ale text studie z roku 1991 už počítal s variantou, že by trolejbusy nemusely jezdit ani Fibichovou, ani Bartuškovou ulicí, ale že by se dalo trolejové vedení postavit na stávajících komunikacích, ve stávajících trasách autobusů.

Nakonec nebyla realizována ani jedna varianta, a plány na zavedení trolejbusového systému v Třebíči dávno zavál prach zapomnění.
Za sebe dodávám - myslím si, že to nijak nevadí. Stav třebíčské MHD sice zdaleka není ideální, ale ty problémy se dají snadněji vyřešit (např. změny v trasování jednotlivých linek) právě bez trolejového vedení.
I jeden z hlavních argumentů pro zavedení trolejbusů, totiž jejich větší ekologičnost oproti autobusům, během 20 let také ztratil na významu.


** Ad "Fotomapa 2002 - 2003" na Mapy.cz: Po bližším prohlédnutí této map je poznat, že některé městské části jsou na ní zaznamenány ve stavu, v jakém byly v roce 2002, ale zobrazení některých čtvrtí pochází až z roku 2003.
Na mapě je vidět právě rekonstruovaný Novodvorský (Smetanův) most. Jeho rekonstrukce probíhala na jaře roku 2002.
Na této mapě ještě neexistuje železniční přejezd (resp. přechod) u nemocnice, který byl vybudován začátkem roku 2003.

Naopak snímky jiných částí města pocházejí zřejmě až z roku 2003 - již je rozestavěno (resp. na nějakou dobu nedostavěno) školní hřiště ZŠ Benešova. V létě (podle listí na stromech, všechny záběry pocházejí z letního období) roku 2002 se na jeho přestavbě ještě nepracovalo.
Na průtahu Rafaelovou ulicí už jezdí auta, takže snímek této části města musel být pořízen později než počátkem srpna roku 2002; a na Brněnské ulici už je vidět zrekonstruovanou část ulice před areálem továrny Domino, rekonstrukce této části ulice probíhala (jestli mě paměť neklame) právě až po otevření Rafaelovy ulice, a linka č. 7 po dobu uzavírky jezdila odklonem právě po Rafaelově a dále Samešově a Velkomeziříčské ulici.
 


Komentáře

1 Vašek Vašek | 2. února 2011 v 18:10 | Reagovat

Hezký článek, jen termín ekologičnost se mi nelíbí. Bohužel je to hrubka, která se vyskytuje i v médiích. Ekologie je vědní obor. U biologie, či chemie také neříkáme biologičnost a chemičnost..
Článek je ovšem velmi povedený. Trolejbusy v Třebíči nemají větší význam. Dnešní moderní vozový park jezdí úsporně a zajede prakticky do každé uličky ve městě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama